Čísla, dresy, numera. Rozlišovací znak u hráčů kteréhokoliv sportu. Už dávno jsou pryč doby, kdy každému týmu stačila sada dresů s čísly od 1 do 20. A naštěstí jsou také pryč doby, kdy u nás hráči nesměli používat vyšší číslo než 29. Tím pádem se vyrojila spousta čísel z řádu amerických fotbalistů, číselných mágů, hráči si brali čísla svých vzorů, roků narození sebe nebo svých blízkých. Při určitých číslech se vybaví automaticky jméno některého hráče, u jiných čísel je volba těžší v tom smyslu, že naskočí každému někoik jmen, u nětkerých pro změnu je tzěžké nějaké konkrétní jméno identifikovat.
Jen 12 čísel nenosili hráči Komety na dresu. Pro přehled je zde uvádím (kdyby některý z potencionálních "Komeťáků" chtěl být uveden jako její první nositel). Jsou to: 46, 49, 54, 56, 58, 60, 65, 76, 79, 84, 85, 86 a 93. Spousta čísel je nesmazatelně spojena s jedním hráčem, i když vystřídala různé nositele, jiná zas proslavila všechny své hráče. A jací hráči proslavili jednotlivá čísla? V krátkém přehledu jsme se pokusili vybrat pro každé číslo jeho typického představitele, tedy hráče, který se každému (nebo aspoň většině) vybaví a identifikuje k danému číslu na dresu.
Dlouholetý brankář Komety, nestor mezi československými brankáři. Jedničku převzal po Jiřím Kolouchovi, po "Náčovi" se objevila na zádech několika brankářů, v současnosti ji nosí Marek Čiliak. Perlička - s jedničkou nastupoval první roky i obránce František Mašlaň.
Lubomír Hrstka převzal od roku 1968 toto číslo po Františku Mašlaňovi. Jako kapitán dovedl Kometu zpět mezi elitu v roce 1981. Krom Mašlaně a Hrstky můžeme jako nositele tohoto čísla jmenovat třeba Milana Murína, Alexandra Elsnera nebo Františka Ptáčka.
Před Lubošem Oslizlem patřila trojka delší čas Břetislavu Kocourkovi, přesto je Lubomír Oslizlo, dlouholetý kapitán Komety, nejvýraznějším nositelem tohoto čísla. Lubomír Oslizlo nosil trojku v období 1976-1994. Jen v dobách zahraničního angažmá jí "půjčil" Marku Tichému. Mezi první nositele patřili Bohuslav Sláma, Jan Kasper, Jan Soukup, později zas třeba Jan Melichar, Marek Kleniar, Ladislav Kudrna a Marek Novotný. Jak vidno, trojka byla i brankářským číslem. Posledními nositeli jsou Michal Kempný a Dan Spang.
Ze začátku putovní (střídali ji Kasper, Chabr) pak na dlouhá léta v držení reprezentačního obránce Jaromíra Meixnera, reprezentanta nejen na poli hokejovém, ale také novinářském. Druhým typickým "propagátorem čtyřky byl Jiří Paška, který původně nastupoval se šestkou. Nikdo jiný si se čtyřkou dlouhodoběji nepotykal.
Pětka patřila těm "známějším" jeden ze zakládajících hráčů RH Brno (kromě práce na ledě pomáhal i „manažersky“) Slavomír Bartoň odehrál s pětkou všechny zápasy. Po famózním Bartoňovi ji dostal talentovaný František Ševčík. Až v roce 1974 ji získal František Tulec, z pozdějších nositelů nesmím zapomenout na Milana Murína, Roberta Kántora, posledním nástupcem Bartoně byl Tomáš Vondráček.
Na dlouhá léta bylo toto číslo spojeno s Broňkem Dandou (přesně třináct let) a co by hráč prvního útoku dostal přednost před další legendou, jejíž dres visí pod stropem DRFG Arény. Danda předal své číslo Oldřichu Machačovi, který v reprezentaci nosil čtyřku, ale v Kometě zůstal věrný šestce. Radek Radvan byl také posledním dlouhodobým nositelem tohoto čísla, které se objevilo na zádech Martina Sychry, Radka Šimečka, posledních pár let zdobilo záda Jozefa Kováčika.
Ani Karel Šůna, ani Josef Barta nebyly spojování se sedmičkou tak jako později kapitán Komety Svatopluk Číhal. Číslo sedm pak proslavilo dva mladé obránce: Milana Nedomu a Pavla Zubíčka, v Kometě ji nosil jednu sezónu Tomáš Kaberle.
Osmička byla nesmazatelně spojena s Rudolfem Potschem . dlouholetým obráncem, který by se neztratil ani v NHL. I později patřila především obráncům, mezi nositele patřil Zdeněk Moučka, jediný rok pak zdobila Radoslava Svobodu, v novodobé historii ji zpopularizoval Miroslav Barus.
Pan profesor ledního hokeje je pan devítka. Ta je také číslem, které je spjato ponejvíce s jedním hráčem. Další následovníky byli Milan Kokš, Alexandr Prát, Pavel Staněk, Tomáš Houdek a Roman Erat.
Kladeňák Bohumil Prošek, který pak zazářil v rodném Kladně i jako trenér, byl první s desítkou. Ladislav Olejník nastupoval v začátcích se čtyřkou, pak patřilo první dvoumístné číslo tomuto borci a to na pěknou řádku let. Od roku 1966 patřila Ivanu Stehlíkovi, do podvědomí se s ní zapsali Petr Hubáček st. a jeden rok také Pavel Janků. Mladší generace ji mají spojenou s Petrem Hubáčkem ml., nyní je jejím nositelem Martin Erat.
Jedenáctka je číslo osobností a až se jednou budou vyřazovat dresy, bude zde velký problém, kdo bude ten největší nositel, protože co jméno, to legenda: Pantůček, Farda, Haman, Nohel, Trešl…. Kariéru Václava Pantůčka ukončila žloutenka, Richard Farda zazářil v zámoří, Pavel Nohel byl dlouholetý kapitán, stejně jako Radek Haman. My jsme, co by jasného nositele, vybrali Richarda Fardu.
Jedno je jisté. Dres č. 12 je Bubála. Ale jedna věc mě přinutila zde zařadit i Nestora Karla Nekolu. Od roku 1953 do roku 1986, tedy 33 let, nosili dvanáctku jen tři hráči, z toho Zdeněk Špaček jen jednu sezónu (1968-1969) a v letech 1966-1968 a 1969-1970 ji nenosil nikdo. To je svým způsobem něco fantastického a při fluktuaci hráčů dnes i těžko zopakovatelné. Poslední roky patří kapitánovi Leoši Čermákovi.
Nešťastnou třináctku zakázal trenér Bouzek nosit, proto najdeme jen hráče, kteří nepatří k pověrčivým. Nejvíce sezón s ní odehrál až v novodobé historii Michal Černý.
Řada Návrat, Vaněk, Prošek by kdekoli jinde hrála první housle, ale v Kometě se za Bubníkem s Dandou stala "jen" druhou. Ivo Winkler patřil k poctivým dříčům, Libor Havlíček patřil k nejlepším nahrávačům v republice, na MS 1979 si zahrál v útoku s Ivanem Hlinkou.
Rychlonohý útočník, o kterém se tradovalo, že na bruslích i umře, český Gordie Howe, to je prostě patnáctka. V 80. letech ji nosil Jiří Otoupalík, na přelomu tisíciletí zas Josef Duchoslav.
"Brambor" patří k tomuto číslu a nikdo jiný. První Čech v NHL má plné právo být tu osamocen, byť s jeho číslem úspěšně reprezentovali Kometu Jiří Broušek, Rostislav Čada, Leoš Zajíc či Radek Haman.
Hbitý útočník a doslova železný obránce. To je dvojka, která je spjatá se sedmnáctkou. Do roku 1986 ji také měli jen tito dva jmenovaní hráči a Josef Sršeň. V novodobější historii ji nosili Jozef Lukáč, brankář Jiří Kašpar nebo Richard Brančík.
Toto číslo je celkem frekventovaným artiklem, ale nejdéle nosícím je zde Rudolf Scheuer, největší díru do světa udělal Robert Kron. Osmnáctka provázela Krona i na jeho misi v NHL, nosil ji v Hartfordu, Carolině i Columbusu. Akorát ve Vancouveru ji přenechal Igoru Larionovovi.
Centr Zdeněk Kepák, který přišel do Komety z Jihlavy, se stal prvním nositelem tohoto čísla. Pavel Pazourek byl druhým významným nositelem, po nich si tento dres oblíkli třeba František Šebela, Miloš Říha, Jindřich Vacek. Nejvíce nositelů měla 19 v sezóně 2003-2004, kdy ji vystřídalo sedm hráčů.
Dvacítka byla dlouhá léta určená pro náhradní gólmany (Trávníček, Ševčík, Přecechtěl, Jurka, Ševela). První ji v poli oblékl Jaromír Pořízek, významným "nositelem" tohoto dresu se stal až Tomáš Sršeň v roce 1985, nesmíme zapomenout ani na Libora Zábranského (1991-1993). Dvacítka putovala po hráčích často v sezóně 2004-2005 (5 hráčů), nyní zdobí Hynka Zohornu.
Dostáváme se do kategorie čísel, která se dostala do módy až v 70.letech, takže se zde budou objevovat jen přehledy nejznámějších jmen. Zdeněk Balabán nosil číslo Stana Mikity deset let, před nuceným odchodem do Olomouce ho používal Igor Čikl. Ten se v Kometě objevil i v roce 1995-1996, ale již s číslem 74.
Prvním nositelem byl Rudolf Pivoňka, do „užší nominace“ postoupili Luděk Vojáček, Karel Beran, Patrik Weber, Pavel Kocour, Jan Mikel a Jan Káňa. Ten má velký potenciál se dostat na „první“ místo.
Od roku 1990 se na dvanáct let stala dvacet trojka brankářským číslem. A největší hvězdou byl bezesporu brankář Pavel Nešťák. Bohužel v Kometě odchytal jen čtyři sezóny. (Zatím??). V roce 19986 nejprve nosil František Jelínek. Jeho jedničku dostal Zdeněk Nejtek, protože Jelínek měl být vyměněn do Slovanu Bratislava. Další v řadě jsou Ladislav Gula, Jiří Kašpar ml., zmiňovaný Pavel Nešťák, a dalších cca deset brankářů. Z hráčů v poli jmenuji Milana Figalu a Tomáše Meixnera, z posledních let pak Tomáše Svobodu.
Další oříšek: Vlastimil Vajčner byl asi největším talentem Komety v 70.letech, ale tento předpoklad nikdy nenaplnil. V roce 1983 odešel do Zlína. Zdeněk Malý vytvořil v letech 1986-1989 sehranou dvojici s Igorem Čiklem, pak se přes Ingstav Znojmo a Rosice do Komety vrátil. František Ševčík, třetí toho jména, není žádným způsobem spřízněn s těmi dalšími. Přišel na hostování z Budějovic původně na jeden rok, vydržel tři. A patřil k nejlepším střelcům. Aleš Sochorec patřil také k super talentům Komety. Naděje začal naplňovat úspěšně, pak přišla nepovedená angažmá v Jihlavě a Znojmě (vždy s návratem do Brna) a postupný sešup až do Krajského přeboru.
No? Co jméno v tomto dresu, to pojem. Před Karlem Langem, kterého snad není třeba představovat, nosil toto číslo Vlado Dzurilla. A Karel Lang, ten vedle něho doslova vyrostl. A po návratu z vojny převzal jeho číslo. Až v sezóně 1999-2000 se dostalo na dres Jirky Sedláčka (před tím ho měl krátce Jakub Žiška, Richard Adam a další.) a tím padl definitivně mýtus o brankářském čísle. Premiéru s tímto číslem absolvoval Filip Dvořák.
U tohoto čísla je poprvé uveden hráč Komety po roce 2000. Jaroslav Svoboda stál doslova u obnovené premiéry Komety v Extralize a patřil k pilířům. Předchozí hráči? Slovenský útočníka legenda Slovanu Bratislava odehrál v Kometě sezónu 1987-1988 a nebyl zrovna velkou oporou. Jeho dres pak putoval mezi čerstvými juniory (Sychra, Hebký, Grepl) nebo s ním nastupovali hráči na krátkodobá hostování Miroslav Mach.
I když byl Baráth první, se sedmadvacítkou bude v Brně spojovaný Roman „Meloun“ Meluzín. Slovenský obránce Ernest Baráth se v Kometě objevoval v letech 1983-1984 a 1986-1990 a patřil spíše k průměru. Řečený Meloun se v Kometě objevil v letech 1989-1994 a nyní po deseti letech má come-back. Ve Zlíně, kam byl vyměněn v roce 1992 (v Kometě se pak objevoval na střídavý start) i v Třinci nastupoval se 13, ale v Kometě je pro něj vyhrazen dres s tímto číslem.
Kupodivu se o toto číslo nikdy nikdo neinteresoval, krátce se v něm mihnul Tomáš Sršeň v baráži 1990, ale více prostoru dostal tento dres až za dob hostování Jana Srdínka v sezóně 1994-1995. Srdínko se v Kometě rozehrál až k e stálému místu ve Vsetíně, přestupu do Sparty a angažmá v Rusku. Ovšem nyní je osmadvacítka spojena s bojovníkem a srdcařem Radkem Dlouhým.
Tady není pochyb a ni žádné diskuze. Číslo dvacet devět mělo vždy několik hráčů, povětšinu juniorů, takže byla bez jmenovky. Od sezóny 1992-1993 je pevně spjata s Alexandrem Elsnerem. Ten sice začínal s číslem 2, po vojně v Táboře měl dokonce šestku, ale pak přesedlal na 29 a s tímto číslem je neodmyslitelně spjatý. Spolu s ním u tohoto čísla naskočí rovněž neodmyslitelně Jakub Koreis.
Klasické brankářské číslo měl krátce Jiří Kašpar, delší dobu ho "propagoval" Tomáš Kubeš.
Slovenský talentovaný obránce Michal Barto se v Kometě objevil v sezóně 1995-1996 a byl prvním hráčem z pole s tímto numerem. Úplně prvním byl brankář Karel Čermák, následoval Petr Kuběna zde hostující ze Znojma v sezóně 1999-2000 Tehdy výraznou měrou pomohl Kometě vyhnout se baráži o 1.ligu. Nejhlubší stopu zanechal forvard Petr Lipina.
Až v sezóně 2009-2010 si toto číslo odbylo premiéru. Rok před tím ho mohl premiérově nosit Tomáš Protivný, ale nakonec získal svoji oblíbenou 23.
Žádný Patrick Roy, žádný Pokey Reddick, dokonce žádný brankář, ale obránce. David Havíř přišel z Ingstavu, ale třiatřicítku měl až v extraligové sezóně 1995-1996, nejdéle si ji však užil Michal Reiff, který v Kometě hrál sedm let. Dalšími nositeli tohoto dresu byli třeba Richard Dočkal, Pavel Urban nebo Tomáš Brabec, v poslední dekádě Robert Kántor.
Neobvyklé číslo nejlépe charakterizuje slovenský rodák Michal Belica, který se stal v průběhu sezóny 2000-2001 novou tváří v Kometě a záhy i miláčkem všech fanoušků. Bohužel v Kometě vydržel jen jednu sezónu. Pro pořádek uvádím, že poprvé měl toto číslo Tomáš Klimeš, pak se objevilo u Ondřeje Vošty, po Belicovi jej převzali Vladimír Kraus a Tomáš Martenek, naposled ji nosil brankář Imrich Petrík.
Toto číslo je klasickým brankářským číslem. V sezóně 2008-2009 se stala symbolem mladého brankáře Saši Hyláka, v sezóně 2009-2010 ji přenechal zkušenějšímu Jiřímu Trvajovi, který s ní válčil v Kometě pět let.
Ze Vsetín a hostoval v Kometě Michal Šafařík dva roky, po něm převzal jeho číslo Tomáš Meixner. Ovšem když se v létě 2002 dělala nová sada dresů, musel vzít za vděk dvacet trojkou. V období 2008-2009 patřila Lubomíru Korhoňovi, krátce s ní nastupovali také Přemysl Sedlák a Lubomír Štach, nyní jej reprezentuije Jakub Krejčík.
V létě 2004 přišel do Komety Martin Vyrůbalík a hle. Premiéra dresu s číslem 37 byla na světě. Druhým nositelem byl Róbert Liščák.
Krátkodobě hrálo s číslem 38 pět hráčů, ovšem terminátor Jan Hanzlík zanechává nejvýraznější stopu.
Legendární slovenský útočník si Kometě prodloužil hokejový život a výraznou měrou přispěl ke stříbrným medailím v sezóně 2011-2012.
Jen pár zápasů mohl nastupovat s tímto číslem mladý obránce Ondřej Ohanka, větší porci startů mu vzala tragická autonehoda, při které zahynul Roman Vodák. Ondřej Ohanka vyvázl s řadou těžkých zranění. Vrcholový hokej mu nebyl souzen. Ondřej Šmach se do Komety vrátil na konci sezóny 2006-2007 pro zápasy play-off, největší porci zápasů odehrál se čtyřicítkou Jakub Šindel.
Před Robinem Kovářem dostal přednost Andrej Podkonický, byť jejich působení v Brně byla epizodní.
Sotva přišel, zapsal se hned do análů. Čerstvá posila z kraje sezóny 21017-2018 Michal Barinka se stal prvním nositelem čísla 42.
Jediným nositelem by Martin Zábranský, povětšinou nastupující ve čtvrté útočné formaci.
Číslo si přinesl ze Žiliny Josef Turek, před ním ho měl Jan Czerlinski. Netradiční číslo nosil třetí brankář Martin Štefl nebo David Ostřížek.
I když mu nyní patří číslo pět, je jediným nositelem pětačtyřicítky.
Kladenský super talent Mikolášek začal stagnovat a nakonec se objevoval v Brně. V roce 1999 se změnilo hostování na přestup a Miki sáhnul po své tradiční 47. V Kometě měl před tím čísla 15 a 24. Marek Moskal ji podědil při návratu z Třebíče, jeho 19 měl tehdy Milan Mikulík.
Urostlý slovenský obránce propagoval čtyřicet osmičku při krátké anabázi v Kometě.
Od druhého kola sezóny 2007-2008 se zařadil mezi opory Komety zkušený centr Ivan Padělek. Jako řada hráčů i on prožil comeback do Komety. V součastnosti nastupuje s padesátkou Karel Vejmelka.
V roce 1993 si mohli hokejisté vybrat jakékoliv číslo. A tak Josef Duchoslav zaměnil 12 za 51 a rarita byla na světě. Stejné číslo měl v roce 2002 ve Vyškově Petr Veselý, nejvíce je s ním spjat Jan Švrček, který s ním odehrál kompletní dvě sezóny.
Šest zápasů v sezóně 2012-2013 hrálo číslo 52 v sestavě Komety při zkoušce Pavla Brendla.
Padesát tři, to byl nejprve Pavel Mojžíš, nyní ji má přišitou Vojtěch Němec.
Larry Murphy v Kometě - to jsou tři obránci. Jeden už zde hrál coby ostřílený veterán, Martin Světlík jako mladý odchovanec. Jeho tradičním číslem je ale čtyřka, poslední své dvě sezóny v Kometě hrál se sedmičkou. Do trojice k nim přidáváme Jaroslav Komu.
Poměrně netradiční číslo si vybral na dres před sezónou 2006-2007 mladý Jan Hruška. O rok později mu byl přidělen dres s číslem 59 ( po Vojtu Klozovi ), ale v Kometě se v něm mihnul jen párkrát, v lednu 2008 byl vyměněn do Sparty Praha. Po návratu v roce 2012 sáhnul po dresu s číslem 57 opět.
Jak už bylo řečeno, padesát devítku si vybral na dres Vojtěch Kloz, ale ten v soutěžním zápase za Kometu nenastoupil. Volný dres tedy obdržel Jan Hruška, po jeho odchodu pak obránce Pavel Březina.
Jednu sezónu zdobila dres Komety číslice 61. Nejprve si ji vybral Michal Šúrek, po jeho odchodu ji "podědil" Roman Barták. Několik let zdobila záda Jakuba Svobody.
Neúspěšně dopadla zkouška Petra Tenkráta v sezóně 2015-2016. Do historie Komety ale poprvé vstoupilo číslo 62, nyní ho poděldil Dalimil Mikyska.
V roce 2016 se proprvé objevilo toto číslo na zádech Ondřeje Němce.
Martin Dufek se stal hráčem s největším množstvím čísel na drese (10, 64, 92, 16). Číslo 64 je tedy zastoupeno tímto hráčem..
Mario Lemieux to sice nebyl, ale i 66 kroužila v modrobílém dresu po zimních stadionech. Po šestnáctce a dvacet šestce si vybral Radek Haman číslo 66, ale po dvou letech ho zaměnil za jedenáctku, ve které sehrál nejvíc sezón a u které ho také uvádím. Před ním si vyzkoušel roli Maria třetí z Františků Ševčíků, ale jen jeden rok. Pak dal přednost své dvacet čtverce.
Netypické číslo zařadil do archivu Jirka Vítek na jaře 1993. O rok později si ho vyžádal Tomáš Němčický, a pak putovalo, kde se dalo. Několik hráčů si ho vyzkoušelo v sezóně 2010-2011.
Svůj obdiv k Jaromíru Jágrovi vyjádřil Milan Hruška tím, že si zkrátka vzal jeho číslo za své. Pár zápasů při jeho zranění odehrál s jeho dresem Tomáš Dittrich.
Jirka Suhrada přišel původně jen na jeden rok, nakonec jich v Brně odehrál čtyři. Svoji 69 si vzal i do Prostějova. Jan Kruliš si ji vybral před startem sezóny 2005-2006, od podzimu 2007 ji "oživil" Tomáš Klimt.
Ostrostřelec Tomáš Krásný patřil k tahounům Komety na její cestě do extraligy, ovšem pak odešel přes Zlín do Litvínova. Bohužel jeho kariéru ukončila tragická dopravní nehoda. Číslo 70 dostal v roce 1996 na dres Patrik Weber, ale v dalších letech se objevoval se svou 22. Po té, co se definitivně vrátil do Komety Jiří David, patří tato číslice jemu.
V sezóně 1992-1993 přišel Roman Vodák jako kompenzace za Romana Meluzína ze Zlína, rok zářil v útoku s Pavlem Janků, Jiřím Suhradou, o rok později přesedlal na číslo 33. Bohužel sezónu nedohrál, zahynul při automobilové nehodě. Krátce nesli číslo Radim Kucharczyk a Přemysl Sedlák, nejvíce ho proslavil obětavý obránce Tomáš Harry Malec.
Nejvíce zápasů odehrál Ondřej Dlapa, poprvé se s ní představil v dresu Vyškova Tomáš Zeman.
73 je Pavel Maláč. Svoji oblíbenou 37 před příchodem do Brna prohodil. Po tři roky byl jedničkou Komety, další sezónu vypomáhal formou střídavých startů
Legenda Zlína a Olomouce se objevila v Kometě v roce 1996, číslo 74 však bylo v evidenci další dva roky. Ale jen Okál v něm odehrál celou sezónu jako jediný až do roku 2009, kdy stejný počin zaznamenal Ctirad Ovčačík.
Číslo 75 se poprvé objevilo v sadě dresů v roce 1996, postupně ho vystřídalo více hráčů, nejvíc zápasů ho odnosil Marek Hökl. Po návratu do Extraligy ho měl jeden rok Richard Stehlík, který se letos vrátil jak do Komety, tak k číslu.
Čechoameričan Richard Fatrla nastupoval v Kometě v letech 1992-1994, číslo 77 pak nosil ještě Marek Vašák a Jaroslav Smolík, krátce v ELH v roce 1996 Miroslav Točík.
Nejprve měl 33. V létě 2005 se do Komety vrátil a vyprosil si jiné číslo. Ani to Petru Chvojkovi nepomohlo, takže ani další načatou sezónu nedohrál ve svém prvním klubu.
Na zápas pod širým nebem v lednu 2011 si vybral číslo 80 Václav Meidl, který tuto sezónu (2010-2011) hrál v Kometě na střídavé starty.
Jako junior vyfasoval číslo 16, po příchodu do Brna "nasadil" oblíbenou 81. Ve Vyškově nastupoval pod hlavičkou Komety se stejným číslem Roman Pecha, po návratu do Extraligy s ním nastupoval Ivan Huml, krátce Jan Křivohlávek a Václav Meindl.
Původně s číslem 21, od roku 2004 s 82 řádil po několik let v brněnském obranném pásmu DJ Lhoťák. Pár sezón se dostala osmdesát dvojka na záda Tomáše Divíška.
Rok narození si dal našít na dres Pavel Strýček. Ovšem musel se o něj dělit s omladinou (Dibelka, Barták). V létě 2008 připadla 83 Františku Bakrlíkovi. čtyři roky patří Martinu Falterovi.
Premiéra pro Radka Hubáčka a jeho číslo 87 přišla v sezóně 2005-2006. o dva roky později si ji nechal přišít na dres brankář Kamil Jarina, nejvýraznější osobností je ovšem Petr Ton,m nyní mu na záda dýchá Marcel Haščák.
I Brno má svého Lindrose. Byl jím Leo Gudas, i když 88 měl nosit v sezóně 1995-1996 Tomáš Krásný. Ten nakonec zůstal věrný své 70. Krátce hrál s číslem 88 i Tomáš Svoboda, jeden rok ji nosil Milan Kostourek.
Po devítce z prvního působení v Kometě přešel "Kony" na číslo 89. Stejné nosil v NHL Alexandr Mogilny, v Kometě pak David Pazourek, Patrik Moskal a Michal Kempný.
Také současný hráč, Martin Dočekal je bojovníkem, který s číslem 90 nastupuje několik sezón.
Přišel jako brankářská jednička, ale musel o místo bojovat s mladým Pavlem Nešťákem. Číslo 91 společně s Richardem Králem (ten působil v Třinci, i když měl do Brna nakročeno). Jeden rok odehrál s číslem 91 Marek Kvapil.
Už tu byl jednou, takže proč se opakovat. Číslo 92 si připsal do sbírky v sezóně 1994-1995.
Po příchodu do Komety vyslovil Dušan Bařica přání nosit nezvyklé numero na zádech. Po svém odchodu do Prostějova ho převzala brněnská omladina (Barták, Vincour).
Po návratu z Ameriky si vyvolil kapitán Lady Trešl číslo s rokem návratu Komety do Extraligy. V 80.letech mu patřila jedenáctka, ale na tu je solidní tlačenice. Před ním měl 95 také Martin Mihola (krátce 1993), po něm Radek Šíp a Alexandre Mallet.
Devadesát šest je Rostislav Malena, opora při bojích o návrat do nejvyšší soutěže.
Třetí nejvyšší číslo nosil při své roční anabázi v Kometě střelec Daniel Hodek. Po jeho odchodu se objevilo v několika zápasech na zádech mladých hráčů, ale v tomto přehledu patří právem pouze jemu. I když dobře nakročeno má mladý Radim Zohorna nosící toto číslo v letošní sezóně.
Až letos se objevilo toto číslo na modrobílém dresu a to díky Lukáši Říhovi. Jirka David ho jen podědil, v Kometě dřív hrával se sedmdesátkou, sedmičkou nebo čtyřkou.
Dres připravený pro Jiřího Recha oblékl také v jednom zápase Ondřej Hubačka. Těžko říct, jestli se Rech chtěl stát Gretzkym v brance nebo jen hecířem.
