Představujeme osobnosti Komety: Jaroslav Jiřík

    (MAZB)

Jaroslav "Brambor" Jiřík - první český hráč v NHL, neohrožené levé křídlo, které se proslavilo svojí typickou trojnožkou před branářem soupeře. Pokud se před golmanem motal Jiřík, bylo jasné, že ho ani nejlepší obránci nedokáží odtlačit do bezpečí.


10.12.1939 ve Vojnově Měštci


Hráčská karta Jaroslava Jiříka

Hokeji se začal věnovat v roce 1949. Jeho začátky jsou spjaty s celkem SONP Kladno (1951-1961), se kterým také získal v roce 1959 pod vedením trenéra Vlastimila Sýkory první mistrovský titul. Na jeho hokejový růst měl největší vliv legendární Jiří Tožička. V roce 1961 po absolvování tělovýchovného institutu narukoval doRH Brno, kde zůstal s roční přestávkou (1969-70) až do roku 1975. zde nejčastěji nastupoval ve formaci s Františkem Ševčíkem na pravém křídle a Zdeňkem Kepákem v centru. Jeho bilance v Kometě - 362 utkání, 242 branek, 105 nahrávek, 347 bodů. V počtu udehraných zápasů mu patří v Kometě 19.místo, v historickém kanadském bodování je pátý, mezi střelci dokonce třetí. Před ním jsou pouze dva nestoři - Josef Černý a Karel Nekola.

Na Kladně patřil k jeho spoluhráčům další legendární borec Stanislav Bacílek, který ho také pokřtil přezdívkou, citujeme z knížky TOP 20 HOKEJ :"Člověče, ty se před jejich branou motáš jako brambor. A vono je to vono.". Ano, již na Kladně Jaroslav Jiřík zaujmul svou klasickou pózu na trojnožce před brankovištěm soupeře. Kolik dal z této pozice branek? Určitě nemálo z celkového počtu 383. Potřeboval na ně 584 zápasů, z toho 134 bylo startů reprezentačních (83 branek). Jeho ligová střelecká bilance se zastavila na čísle 300. Reprezetační dres oblékl poprvé v roce 1958, kdy také měl premiéru na MS. Celkem jich absolvoval 10. Nezapomenutelným zážitkem byl pro něj asi start na MS 1969 ve Stokholmu. I když po prvním utkání odstoupil díky naštípnuté vřetení kosti, ale se sádrovým krunýřem a dávkou sebezapření bojoval ve všech zápasech. A v někerých s přelepenou hvězdou na státním znaku. Kupodivu tento prohřešek mu nezabránil v jeho dalším, tenkrát v pravdě exotickém dobordružství.

Původně měli odejít za moře dva. Ale Jozef Golonka (o kterého měli "Bluesmani" také zájem) byl zraněný, takže na letadlo směremSt.Louis, nasedl jen Jaroslav Jiřík. Stal se posilou celku NHL St.Louis Blues. Sice jen na jednu sezónu a na tři zápasy, ale kdo jiný se tehdy mohl touto vizitkou pochlubit? Celou sezónu strávil na farmě v Kansas City, před koncem ligy si ho ale "Bluesmani" vytáhli do prvního týmu. Tam se potkal se spoluhráči jako Al Arbour, Glenn Hall, Jacques Plante... a soupeřem se mu stal třeba Stan Mikita. Před zahájením play-off se ale Jaroslav Jiřík rozhodl pro návrat do Československa. V Kometě pak hrál další čtyři sezóny a pak se vrhnul na trenéřinu.

Trenérská karta Jaroslava Jiříka

Začal hned v Kometě (kterou trénoval už jeden měsíc v roce 1966) a dělal asistenta Františku Vaňkovi. Po čase se stal hlavním trenérem, asistoval mu Vladimír Nadrchal. Na lavičce Komety vydržel do konce roku 1977. Po té převzal reprezentaci Švýcarska (1977-1980), vrátil se do Komety (s Vladimírem Křížem - 1980-1982), pokračoval v Nitře (1982-1984), Plzni (1984-1985) a pak se na dlouhou dobu stal šéftrenérem brněnské mládeže. V roce 1988 se vrátil na střídačku Komety, ale jen na několik zápasů. Záchránit ji společně s Augustinem Bubníkem nedokázal. Pak zakotvil opět v Nitře, opět se vrátil k mládeži v Brně a k prvnímu mužstvu Komety (1995-1996).Sezónu ale nedokončil (spolupracoval zde se Zdeňkem Špačkem). Pracoval také jako hráčský agent. Mezi jeho "ovečky" patří namátkou Zdeněk Blatný, Josef Duchoslav a další.

Jaroslav Jiřík patřil k nevýraznějším osobnostem československého hokeje v 60.letech. Do hokejových análů se zapsal hlavně svým startem v NHL a spoluprací s Františkem Ševčíkem a Jozefem Golonkou v jednom útoku. Osudnou se mu stala jehu druhá láska po hokeji - létání. Dne 11.07.2011 zahynul v troskách ultralehkého letounu, který se krátce po startu z medláneckého letiště zřítil. Vyšetřování nehody ukázalo, že za nehodu mohl technický stav letounu a chyba pilota, který nerespektoval, že letadlo ještě nebylo schváleno k provozu, a také vzlétl, i když v předchozích pokusných letech zaznamenal problémy s výkonem motoru, a dále chybným řízením těsně před havárií, které mohlo souviset se ztrátou cviku.